Prázdné třídy

Milý deníčku, po dlouhé době jsem si tě vzala opět do rukou. Je spousta věcí, co se odehrála, ani nevím, kde mám začít.  No, Vánoce již skončily a všichni se vrátili zpět do Bradavic, ráda bych napsala živý a zdravý, ale to bych lhala.

Pár dní po Novém roce vypukla na škole tuberkulóza. Všichni jsme museli jít na preventivní prohlídku, tak jsem se vydala na ošetřovnu. Samozřejmě s nikým jiným než s Kat, která tam šla hned ráno, ale rozhodla se ( dobře, ukecala jsem ji), že tam se mnou zajde.

Když jsme došly na ošetřovnu, myslela jsem si, že omdlím. Ne, nebylo mi špatně, ale z pohledu na tu dlouhou frontu se mi hned zatočila hlava. Nic jiného, než čekat nám nezbývalo, asi po hodině se k nám přidala dokonce i El. Byla to hrozná otrava, stály jsme tam několik hodin a k tomu tam byl takový hrozný prefekt. Stále na nás křičel, že ho nakazíme, ať si jdeme stoupnout dál. Pokaždé když jsme se přiblížily, začal nás odhánět a křičel, že jestli se ještě přiblížíme, dostaneme školní trest. Ironie byla v tom, že když přišel k němu jeho kamarád, tak se sním v pohodě bavil, i když ani jeden, ještě nebyl na tom vyšetření.

Po nějaké té době, jsme se konečně ocitli na ošetřovně. Vzali nám krev, zeptali se jak nám je apod. Mě bylo samozřejmě dobře, takže mě dali roušku a řekli, že mohu odejít, ale El si tam bohužel nechali.

Dalších několik týdnů byla na škole celkem nuda. Více jak polovina studentů byla na ošetřovně, na hodiny nás chodilo hrozně málo, vždy jen hrstka studentů. Třídy byly poloprázdné, někdy téměř prázdné. Jednou se dokonce stalo to, že jsem na hodinu přišla jen já a Kat. Cítila jsem se děsně osamělá, naše kolejní místnost, no vždy nás tu bylo tolik, a ted jsem byla ráda, když jsem viděla aspoň jednu osobu v ní. Bylo to, jakoby mě všichni opustili a já zůstala sama, naštěstí Kat tu byla se mnou, jinak bych se asi unudila k smrti.

Pak přišel Valentýn, a ve spolce stále prázdno, Jamese ani nepustili za Fi na ošetřovnu, tak ji musel valentýnku poslat přes ,, amorky´´ . Blížil se večer a spolka prázdná, když vtom do společenské místnosti přišla Fi, El, Marry a další. Najednou tu bylo hned plno, byla jsem tak šťastná, že jsou všichni zdravý.

Jen jsme tak seděli všichni spolu ve spolce. a povídali si, co se mezitím odehrálo. Byl to pro mě jeden z nejlepších Valentýnů, co jsem zažil, sice jsem žádného valentýnka nedostala, ale dostala jsem něco lepšího, vidět opět své přátele.