Už jsou Vánoce

 Páni, nemohla jsem se dočkat, kdy ten den přijde. Dnes jsem slavila své první Vánoce v Bradavicích.

Ráno jsem se vzbudila, celá natěšená jsem seběhla do společenské místnosti. Vypadala úplně jinak, domácí skřítkové si s ní museli dát hodně práce. V rohu stál vánoční stromeček a pod ním dárky. No bylo pro mě celkem zklamání, když mi rodiče nic neposlali, no když jsem u toho, ještě mi ani neodpověděli na dopisy. 

* v rohu je nakreslen plačící smajlík*

Tak jsem se šla nasnídat do velké síně. Tam jsem se střetla s Katie, která mi sdělila, že  po celých Bradavicích jsou rozmístěné vánoční punčochy a v nich malé dárečky pro každého studenta. Rychle jsem do sebe naládovala snídani a vydala se s ní po stopách vánočních punčoch. Zabralo nám to celé dopoledne a značnou část odpoledne a i přesto jsem nenašla všechny punčochy, ale bylo jich hrozně moc. Byla jsem ráda, když jsem to dotáhla k sobě na pokoj, ale zkoumání jejich obsahu muselo počkat, protože jsem nestihla oběd a chtěla jsem stihnout aspoň večeři.

Seběhla jsem dolů se navečeřet s Katie v patách, ale síň byla zcela jiná. Byl tam pouze jeden velký stůl a studenti seděli s profesory. Přisedla jsem si k El, Danielovi a s chutí jsem se pustila do večeře. Po večeři si k nám přisedl Mike, celý naštvaný. No jo, to sem ti deníčku zapomněla říct, odpoledne mě Mik dotáhl ke jmelí a chtěl mi dát pusu, ale já si včas uvědomila co má v plánu a zmizela jsem mu. Zajímalo by mě, kdy Mik pochopí, že o něj prostě nemám zájem. Celou dobu, co jsme byli ve velké síni, se na mě mračil, neměla jsem zapotřebí si kazit takto krásný den a šla jsem  si raději  lehnout na pokoj.

* dole v rohu je malým písmem napsáno*

Páni přece jen jsem dostala nějaké dárky, přišly dnes ráno, jdu si je hned rozbalit. Vůbec jsem nečekala, že si někdo na mě vzpomene.